Stručný text příspěvku
Po víkendové sérii přednášek se mě jedna paní zeptala: „Pavle, kde berete tu energii?“ Všechno mi připadalo celkem normální; mám zdroje, ze kterých čerpám motivaci a sílu pro život – pro vytváření nových věcí, pro překonávání překážek. Jsou to zdroje spirituální povahy; zdrojem téhle mojí životní energie je pro mě přátelství s Ježíšem.
A když tak od Ježíše průběžně čerpám, pak to načerpané taky předávám dál. Z těch Jeho zdrojů si připadám, jako by se ta energie někde ve mně produkovala. To je podstatné, že jsem nejen příjemcem „energie“, ale produkce téhle „energie“ mě samotného nabíjí, posiluje, ještě víc motivuje a inspiruje. Velmi rád vytvářím nové hodnoty tam, kde dosud nebyly, dobrou atmosféru tam, kde právě nebyla, dobré vztahy a další pozitivní věci tam, kde chybějí.
Ano, je to náročné, a občas i nevděčné. Než se něco vrátí, chvíli to trvá. Tu a tam se taky nic nevrátí. Nicméně z hlediska celoživotního postoje je rozdávání té „energie“ úžasným obohacením.
Připomíná mi to rozhovor Ježíše s jednou ženou u studny. Vedla s Ním rozpravu o praktických i duchovních záležitostech a po několika výměnách jí Ježíš říká: „Každý, kdo pije tuto vodu, bude opět žíznit. Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude nikdy žíznit – voda, kterou mu dám, se v něm stane pramenem tryskajícím k věčnému životu.“ (Jan 4:13-14) Z dalšího kontextu je jasné, že tu nejde o H2O, ale právě o tu „životodárnou energii“…
Samozřejmě, někdy přijde únava a neúspěch. Pak je třeba si odpočinout. Občas je třeba si i hodně odpočinout – úplně vypnout… Přijde-li nemoc nebo úraz, jsme oslabeni a žádnou zvláštní energii v sobě nevnímáme, natož abychom nějakou ještě reprodukovali pro druhé. Někdy nastanou životní situace nebo ztráty, které nás úplně srazí na kolena. Pak je třeba čas na zotavenou, čas zvažování příjmů a výdajů v oblasti té životní energie. Někdy to je i vážné a dlouho to trvá. A někdy zůstávají i následky. Nicméně po dostatečné době uzdravující rekonvalescence je žádoucí znovu povstávat, postupně trénovat, znovu přijímat a taky předávat a podle potřeby mezitím znovu odpočívat…
Co bys odpověděl na otázku: „Kde bereš svoji životní energii?“ Jsi známý tím, že povzbuzuješ, buduješ a povznášíš druhé? Pokud ne, co ti k tomu schází? Jsi – nebo můžeš se stát – zdrojem inspirace i pro druhé?
Pro mě tím zdrojem energie je dlouhodobý kontakt s živým Ježíšem…
