Stručný text příspěvku
Albertu Einsteinovi se přisuzuje tento výrok: „Opakovat stále stejný pokus a očekávat jiné výsledky je čiré bláznovství.“
Když naši kluci měli asi pět a osm roků, došlo k úplně běžné situaci. Sedím ve své domácí pracovně a slyším je venku, jak se hádají. „Je třeba je napomenout,“ říkám si. Než ovšem kliku okna trefím do správné polohy pro otevření křídla, došlo mi to… Oni tam dole po sobě křičí způsobem, který naprosto věrně kopíruje styl, jak já docela často usměrňuji je.
Kdybych je teď svým obvyklým způsobem napomenul, ve skutečnosti bych tím jen upevnil negativní vzorec chování, který ode mě už spolehlivě převzali.
„Opakovat stále stejný pokus a očekávat jiné výsledky je čiré bláznovství,“ prohlásil prý Einstein…
Okno jsem pečlivě uzamkl a přemýšlel, jak reagovat JINAK. Nikdy jsem nikoho neviděl, že by to s dětmi dělal JINAK. Napomínat děti za špatné chování je přece důležité… Bylo mi jasné, že mám-li něco udělat JINAK, potřebuji podnět, který přesahuje moji zkušenost i moji nápaditost. Věděl jsem, že potřebuji podnět spirituální povahy!
Tak jsem se – jak to dělávám docela často – podíval vzhůru a s pokrčenými rameny povídám: „Co s tím uděláme, Ježíši?“ Odpověď přišla téměř okamžitě: „POCHVAL JE!“
„Co prosím?“
„Pochval je!“
„Za co? Vždyť se tam zase hádají…“
„Za cokoli, co je pochvaly hodné.“
Kluci se venku už dávno přestali hádat a já jsem stále přemýšlel, jak to udělat JINAK, JINAK…
Tenhle prožitek byl pro mě radikální. Moje hledání trvalo ještě řadu dalších týdnů. Výsledkem bylo, že se v mojí komunikaci s našimi syny postupně zvyšovalo procento chválení. Až do té míry, že pochvaly mohutně přesahovaly korektivní instrukce. Mezitím u nás vzniklo zajímavé klima: Tatínkovy pochvaly jsou natolik běžnou atmosférou celé rodiny, že když tatínek nechválí, asi něco není v pořádku. Pouhý úbytek pochval se stal účinným korektivním signálem.
Oba naši kluci jsou už nějaký čas dospělí a bohatství pochval si nejen odnesli do svých vlastních životů; naučili se hojně je vracet nám rodičům a taky je štědře rozdávat dalším lidem kolem sebe…
„Opakovat stále stejný pokus a očekávat jiné výsledky je čiré bláznovství,“ prohlásil prý Einstein…
Když nemám nápad, jak bych mohl změnit svoje zaběhnuté „pokusy“, abych dosáhl jiných výsledků, podívám se nahoru a povídám: „Co s tím uděláme, Ježíši?“ Odpověďmi jsem často velmi překvapen a někdy znamenají změnu mého života i mého okolí.
(Původně ve stručnější podobě předneseno na setkání ToastMasters Ostrava, v dubnu 2012)
