Příspěvek je přednostně určen k poslechu!
„Je mu čtrnáct, tak začíná ta hrůza,“ povídá dáma středního věku na závěr svého vyřizování na pobočce pojišťovny. „Nebojte, za dva tři roky to zas bude lepší,“ ujišťuje ji paní za stolem.
Tohle je postoj českých rodičů k náctiletým mladým lidem? Podobné výroky slýchám totiž častěji…
My jsme s mojí Dankou zvolili docela jiný přístup. Uplatňovali jsme ho nejen na své tři děti (dvě jsou už dospělé), ale taky všeobecně na lidi v osobním kontaktu. Ten jiný přístup zní: „chválit, chválit, chválit“. Aby to fungovalo, nesmějí to být plané kecy. EFEKTIVNÍ pochvala, která s člověkem něco udělá hluboko uvnitř, má několik zásadních parametrů, z nichž žádný nesmí chybět.
Efektivní pochvala musí být:
1) PRAVDIVÁ: Pravdivá do té míry, že oslovený věcně souhlasí s tím, co na něm chválím. Jen tak to může být opravdové povzbuzení.
2) KONKRÉTNÍ: Musí popisovat nebo citovat specifické pozitivní prvky.
3) OSOBNÍ: „Mně se to fakt moc líbilo.“ Nebo: „Jirka z toho byl úplně nadšený!“ (Nikoli neurčité: „Jo, bylo to hezké…“)
4) TVOŘIVÁ: Pokaždé by měla vyznít trochu jinými slovy, jinými obrazy, věrohodně, zajímavě…
5) ČASTÁ: Jestliže se tvoje pochvala stane přirozenou součástí tvojí komunikace s lidmi několikrát denně, bude mít obrovskou hodnotu a taky velký formativní účinek. (Pochvala dvakrát za rok, pravděpodobně mnoho nepřinese…)
Když tyhle věci někde přednáším, setkávám se s protestem, že toho přece ty děti nebo i dospělí budou zneužívat… Pokud na základě efektivních pochval budujeme VZTAHY jako celek, všechno dostává úplně jinou příchuť a hlavně jinou účinnost. Efektivní pochvaly se totiž stávají bezpečným zázemím taky pro laskavé a věcné výzvy a příležitostně i korekce plné úcty a povzbuzení.
Dá to celkem velkou mentální práci, než se člověk naučí takové pochvaly průběžně vytvářet a vyslovovat. Ale opravdu to stojí za to!
